Vyznat se v citech

17. červenec 2017 | 01.59 |
Když den se sklání nad lesem, Já kráčím nad vším nadnesen. Však pohoršuje mě vnímat krásu, a tak sám v sobě hledám spásu. Tam najdu jen klišé - Čas rány zhojí! Jenže Já dál čekat k smrti se bojím... Bolest prý pomine za krátkou chvíli. Ji nezmůžou léky, ni čarovné býlí. Nechat svět plynout, prodat svou duši? Krev tepe ve spáncích, srdce mi buší! Topím se v sobě, bezcílně bloumám. Jak živ snad své city neprozkoumám...

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře