Vyznat se v citech

17. červenec 2017 | 01.59 | rubrika: Básničky
Když den se sklání nad lesem, Já kráčím nad vším nadnesen. Však pohoršuje mě vnímat krásu, a tak sám v sobě hledám spásu. Tam najdu jen klišé - Čas rány zhojí! Jenže Já dál čekat k smrti se bojím... Bolest prý pomine za krátkou chvíli. Ji nezmůžou léky, ni čarovné býlí. Nechat svět plynout, prodat svou duši? Krev tepe ve spáncích, srdce mi buší! Topím se v sobě, bezcílně bloumám. Jak živ snad své city neprozkoumám...
žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 13x

Jezero

17. červenec 2017 | 01.59 | rubrika: Básničky
V duchu si přeříkám bezcenné přísahy. Vkročím do jezera, nedbám na výstrahy. Jezero citu, k "nesprávným" lidem. Jen ti, kteří nechápou, berou to s klidem. Jediná slza klouže mi po tváři. Svit hvězd na hladině smutně se odráží. Vrhnu se do hloubky nářků a vzpomínek. Daleko ode mě, jediný kamínek. Kamínek naděje, kamínek bělostný, kamínek malinký a přes to bolestný. Kamínek konvence srdce mi potrhá. Mou zbylou rozvahu na cucky roztrhá...

Spálit si svůj vlastní most

22. červen 2017 | 21.54 | rubrika: Básničky
Chvilkama přemejšlim jestli se vrátí ty chvíle Zda všechno bude zas v pohodě Všechno samo od sebe dřív zdálo se milé A moje býti nebylo jak na vodě Je těžký říct proč tady stojím Uprostřed rozcestí Zabočit doprava, doleva se bojím Cesta vpřed fajn budoucnost nevěstí Vrátit se zpátky, pozadu kráčet To je totální ubohost Svojí důstojnost za sebou i vláčet Po čase spálit si svůj vlastní most...
žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 18x

Lavička

22. červen 2017 | 21.47 | rubrika: Básničky
Jednou na lavičce v lese Po cestě se dívka nese Hrdým krokem ke mě kráčí A mě pouhý pohled stačí Abych poznal že je Ta Co zaklepala na vrata Mého srdce prázdného Dala tam něco krásného Jednou na lavičce v poli Všechny rány, jizvy, boly Zůstali za námi oběma A Od té doby v kapse má Báseň o tom co k ní cítím Že jen s ní chci bloudit žitím Že jsem snad blázen až do nebe "Však zamiloval
žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 8x

Jak zjistit, co zjistit nelze?

13. červen 2017 | 09.07 | rubrika: Povídky
Jak zjistit, co zjistit nelze? Když bez citu se svět netočí, ale cit s ním hýbe až moc. A závratnou rychlosti plujeme do nekonečna... Do nekonečného moře chaosu a zmatku. A protože minulost se musí opakovat a někdo, kdo neměl o hloubce víru pocitů ani páru kdysi prohlásil, že nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, už zase stojím po kolena v jezeře západů sluncí. Nevzejde chvilka kdyby, se něco nezměnilo. Nejčastěji stojím po kolena. Občas po kotníky... A poslední dobou se hlavně topím...
žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 11x

Démon ve mně

28. květen 2017 | 14.28 | rubrika: Básničky
Něco mě zžírá. Barbarská touha? Doba se mění? Či jen chvilka dlouhá? Pohyb se rodí, Mráz v zádech běhá, Tak je to nenávist? A nebo něha? Démoni s anděli V souboji tančí. Padlý však anděl S duší mou válčí. Bouře mne roztrhá, Když ve mně sílí Pocit, by vřava Drala mi žíly. Tak bojuji s pocitem, S bouří, i s vlky. Když spadnu na zem Jen natáhnou krky Ti, kteří hodnotí Mou schopnost rvát se, Bez kapky soucitu Pokynou krátce Dvoum "silným" mužům, By zprostili tíhy Děvčátko, Jež v srdci má rýhy...
žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 13x

Chvála na krupicovou kaši

5. květen 2017 | 08.15 | rubrika: Pro pobavení
Och má milá krupicová kaše. Kolikanásobně jsi lepší než haše? Dokonce lepší než pizza se zdáš. Pověz, co za kouzlo v sobě skrýváš! Je to snad mlékem, jež je základ tvůj? Krupici přidáme stůj, co stůj! Mléko však nespalte, sic bude zle! Pak míchej a míchej, neustaň. Ne! Kousíčky čokolády zdobí tvůj hřbet. Kašičko! Krupičko! Chci tě teď hned! Jsi tak skvělá má kaše krupicová. Již brzy se v mém břiše celá schová. Teď když jsem dojedla, syta jsem, doufáš? Já vařím víc kaše a ty si zoufáš!
žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 16x

Zdálo se mi...

18. duben 2017 | 22.33 | rubrika: Povídky
Zdálo se mi, že stojím na útesu. Vítr mi cuchal vlasy. Byl cítit solí a studeným deštěm. Hrdlo se mi sevřelo. Znám tohle místo. Znám tuhle vůni. Znám ten... Pocit. Pocit, jako když tančíš a jediné co existuje je rytmus. Pocit, jako když šermíři bojují s citem. Bezcitně. Jako když stojím před ruinami kamenné stavby a o nohy se mi otírají vlci. Jako když stojím na útesu. Slyším bít své srdce. Svůj dech.
žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 24x

A co jinak dělám?

7. duben 2017 | 07.54 | rubrika: Povídky
Jinak spím, občas chodim ven a otravuju svoje spolužáky a taky občas chodím domů ke svým spolužákům a otravuju je ještě víc. Chodím na Autorská čtení. Občas něco napíšu. Čtu. Jím. Chodím na srazy dobrovolníků.V úterý všem říkám, že je mám ráda. Píšu si s jednou holkou z Iowy. Začínám se vídat i s lidma, se kterýma to není jen ze setrvačnosti... Ne jen proto, že jsou moji "kamarádi" už nějakou dobu.
žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 17x

Cesta k Poznání

4. duben 2017 | 22.21 | rubrika: Básničky
"Že můžem stát na pokraji světa, Že vrásky ve tváři neznačí stesk," Zazněla poslední jeho věta. A pak mu v očích pohasl lesk. Utíkám za Sluncem, ať poví mi víc! Slunce se zamyslí a praví lehce: "Má dcerko, zpívej, tanči, hrej z plných plic!" Protože druhým se už dávno nechce. Pak zajde za obzor a já strachem zakřičím! Strachem, že nikdy víc nepoznám. Tak běžím za Ní! Co se nestaví před ničím. Ach,
žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 12x