Vidím měsíc... Vidím nebe, po kterém se ženou mraky. Nebe, ze kterého už dávno zmizely všechny hvězdy. Vidím lidi... Vidím děti, které si hrají na hřišti ztracených snů. Vidím sebe... <Světlo pouliční lampy.> Ve světle, které říká ať odejdu. <Pahorek.> Zpět do svého světa. Všichni mi říkají, abych
24.prosince, léta Páně 1923 Jenišovice, okres Turnov – Československo
"Válka
Hřebec se vzpíná na laně času
Obzor se rdí a nad úsvitem se blýská
Já kradu vzpomínky ze skrýší tvých vlasů
Snažím se nemyslet na rána blízká
Když cvrčci broukají tajemství stromům
My
12.září, léta Páně 1916
Jsem odsouzen, zároveň spasen.
Zemřít prý mám, díš pevným hlasem.
Doufal jsem, že snad Ty jsi
Jsem odsouzen, zároveň spasen.
Zemřít prý mám, díš pevným hlasem.
Doufal jsem, že snad Ty
Nechci poslouchat zda volila jsem správně
Jestli jsem jistá si tím co chci
Zkrátka se opírám
Má rozmilá maminko, Když jsem byla miminko.
Byla si mi vůbec vším. A až tvůj hlas uslyším.
Jak
Jsem dravec, jsem šelma, jsem lovec, jsem vrah.
Jsem oběť, jsem lovná zvěř, v očích mám strach.
Jsem
Jsem Ztracená v záhybech své vlastní peřiny
Snažím se zpočítat tuctu dní vteřiny
Všechen