22. červen 2017 v 21.54 | rubrika: Básničky
Chvilkama přemejšlim jestli se vrátí ty chvíle Je těžký říct proč tady stojím |
přečteno: 38x | přidat komentář
|
22. červen 2017 v 21.47 | rubrika: Básničky
Jednou na lavičce v lese |
přečteno: 38x | přidat komentář
|
Jak zjistit, co zjistit nelze?
13. červen 2017 v 09.07 | rubrika: Povídky
Jak zjistit, co zjistit nelze? Když bez citu se svět netočí, ale cit s ním hýbe až moc. A závratnou rychlosti plujeme do nekonečna... Do nekonečného moře chaosu a zmatku. A protože minulost se musí opakovat a někdo, kdo neměl o hloubce víru pocitů ani páru kdysi prohlásil, že nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, už zase stojím po kolena v jezeře západů sluncí. Nevzejde chvilka kdyby, se něco nezměnilo. Nejčastěji stojím po kolena. Občas po kotníky... A poslední dobou se hlavně topím... |
přečteno: 22x | přidat komentář
|
28. květen 2017 v 14.28 | rubrika: Básničky
Něco mě zžírá.
Pohyb se rodí,
|
přečteno: 32x | přidat komentář
|
5. květen 2017 v 08.15 | rubrika: Pro pobavení
Och má milá krupicová kaše. Je to snad mlékem, jež je základ tvůj? |
přečteno: 46x | přidat komentář
|
18. duben 2017 v 22.33 | rubrika: Povídky
Zdálo se mi, že stojím na útesu. Vítr mi cuchal vlasy. Byl cítit solí a studeným deštěm. Hrdlo se mi sevřelo. Znám tohle místo. Znám tuhle vůni. Znám ten... Pocit. Pocit, jako když tančíš a jediné co existuje je rytmus. Pocit, jako když šermíři bojují s citem. Bezcitně. Jako když stojím před ruinami kamenné |
přečteno: 42x | přidat komentář
|
7. duben 2017 v 07.54 | rubrika: Povídky
Jinak spím, občas chodim ven a otravuju svoje spolužáky a taky občas chodím domů ke svým spolužákům a otravuju je ještě víc. Chodím na Autorská čtení. Občas něco napíšu. Čtu. Jím. Chodím na srazy dobrovolníků.V úterý všem říkám, že je mám ráda. Píšu si s jednou holkou z Iowy. Začínám se vídat i s lidma, se |
přečteno: 38x | přidat komentář
|
4. duben 2017 v 22.21 | rubrika: Básničky
Že ač "sám" žil na pokraji světa, Utíkám za Sluncem, ať poví mi víc! |
přečteno: 29x | přidat komentář
|
10. březen 2017 v 20.05 | rubrika: Povídky
Vidím měsíc... Vidím nebe, po kterém se ženou mraky. Nebe, ze kterého už dávno zmizely všechny hvězdy. Vidím lidi... Vidím děti, které si hrají na hřišti ztracených snů. Vidím sebe... <Světlo pouliční lampy.> Ve světle, které říká ať odejdu. <Pahorek.> Zpět do svého světa. Všichni mi říkají, abych |
přečteno: 46x | komentáře (2)
|
26. únor 2017 v 10.16 | rubrika: Povídky
|
přečteno: 25x | přidat komentář
|